Moderní syrský stát byl ustanoven jako Francouzské mandátní území, které roku 1946 dosáhlo nezávislosti, jako parlamentní republika. Po vyhlášení nezávislosti nasledovalo několik vojenských převratů. V letech 1962 až 2011 platil v Sýrii výjimečný stav, který pozastavoval platnost občanských práv syrských občanů, tento systém byl označen jako nedemokratický. V letech 1971 až 2000 byl prezidentem Sýrie Háfiz al-Asad po jeho smrti se prezidentem stal jeho syn Bašár al-Asad. 26. ledna 2011 propukly protesty požadující především zrušení výjimečného stavu, obnovení občanských svobod a prezidentovu rezignaci. Krátce po zrušení platnosti výjimečného stavu, byly proti demonstrantům vyslány tanky.[1]
Gramotnost: 90.8%
Střední délka života: 69,8 let muži / 72,68 let ženy
Dětská úmrtnost: 17/1000
HDP (na jednoho obyvatele): $4 800
Obyvatel: 21 miliónů
Meziroční růst obyvatel: 2,37%
Etnika: Arabové 90%, Kurdové 9%, Arménci, Adygejci (v Turecku známí jako Čerkesové)
Náboženská vyznání: sunnitší muslimové 74%, alavité, křesťané, drúzové
Přírodní zdroje: ropa, fosfáty, železo, chrom, mangan
Produkce: pšenice, ječmen, bavlna, čočka, cizrna, olivy
Průmysl: ropný, textilní, farmaceutický, potravinářský, cementárenský
Světové kulturní dědictví: 6 míst zahrnující Damašek a Palmýra
V křesťanské historii je Sýrie známá především konverzí svatého Pavla na cestě do Damašku a založením první organizované křesťanské obce v Syrské Antiochii. Je to země s úrodnými planinami, horami a pouštěmi. Je to též země rozmanitých etnických skupin. Sýrie je dlouhodobě jedním z nejtvrdších odpůrců Izraele, a tento postoj se ještě prohloubil, když Izrael obsadil Golandské výšiny.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.